Beardedky

a jedna tibeťanda…

Zkouška OB 1

Po úspěšném splnění zkoušky OB Z jsem se rozhodla, že zkusím natrénovat i na OB 1. Přišlo mi, že v tom není až takový rozdíl a hlavně v jedničce ještě nejsou „dřívka“ (pachovky). Při přípravě se mi zdálo, že jsme celkem dobře připravené, ale pak při vlastní zkoušce jsem pochopila, v čem je ten zásadní rozdíl 🙂 😀
V první řadě tedy ještě musím zmínit to, že zkoušky proběhly 8. 8. v šíleném vedru asi ve 3h odpoledne (navíc ještě po zkoušce udeřilo pár hromů, což Ida asi taky cítila…). No prostě se táhla jako smrad a cítila jsem z ní, že není ve své kůži… Takže se nám zkouška moc nepovedla. Vzhledem k účasti málo týmů jsme si i tak odvezly domů 3. místo a známku DOBRÁ (213 bodů).
No a teď  k tomu, jaký je tam rozdíl –  tedy především pro nás. Rozhodčí mnohem víc kouká na pomoc psovoda – jakoukoliv pomoc především TĚLEM! Já ač si to vůbec neuvědomuji, pomáhám Idě prý hodně prakticky u každého cviku! Škubu rameny, hlavou. Ani o tom nevím… A Ida to hlavně ani nepotřebuje! Tím jsem ztratila plno bodů. Vzdálenosti u kuželu a u boxu jsou o hodně větší – pes si to v prostoru jen tak nenajde, je potřeba aby opravdu znal slovní povel a hledal si příslušnou rekvizitu. A u boxu se taky nejde prve ukázat psovi box, ale jde se rovnou. Hodně bodů jsme ztratily také na tom, že jsem musela opakovat povely. V podstatě se jde úplně vybodovat do nuly (podařilo se mi to u poloh). Iduška měla velký problém s držením pozornosti po přiřazení do základní pozice. Čekaly jsme na povel stewarda a ona hleděla někam do dáli a v momentě, kdy jsem dala povel, nevěděla, co jsem říkala. Tudíž jsem musela povel opakovat a body šly dolů. I drobné nepřesnosti v přisedání k noze nebo předsedání byly penalizovány.
TAKŽE! Musíme doladit detaily a JÁÁÁÁ se musím snažit chodit normálně a snažit se trochu víc naučit pejska reagovat na slovní povely 🙂