Beardedky

a jedna tibeťanda…

Vzpomínka na Alenku

26. 4. 2003 – 25. 8. 2014

Jméno:   Alenka
Chovatelská stanice:   Chlupatý hopan
Plemeno:   bearded collie
Titul:   Working-CZClubCH.

Otec:   ICh. Hooper Black Černý Faun
Matka:   Amálka Brown Horká Čokoláda
Chovatel:   Lenka Matušková
Pohlaví:   fena
Výška:   49 cm (měření z bonitace)

DKK:   2/1
CHOVNÁ FENA – nikdy ale nebyla použita pro chov kvůli zdravotním potížím

Největší úspěchy

AGILITY: LA2

Pohár zvěrokruhu Hodonín 2007 – LA1 – 2. místo
MR BC 2007 – Ztřeštěnci 3. místo, MR – 6. místo
Soběslav 5. a 6. 4. 2008 – součet 4x LA1 – 1. místo
Jarní Hodonínská tlapka 2008 – LA1 – 3. místo
Třešt 14. 6. 2008 – Jumping – 3. místo
MR BC 2008 – 5. místo


SPORTOVNÍ KYNOLOGIE

9. 10. 2005 – ZOP (Tišnov, známka DOBRÁ)
3. 11. 2007 – ZZO (Zetor Brno, známka PROSPĚLA)
8. 5. 2008 – BH (Třebíč, 50 bodů)

CANISTERAPIE

Alenka splnila  5 CT zkoušek a stala se tak canisterapetuticko-asistenčním psem pod sdružením Cantes o.s.

Alenka byla opravdu využívána v praxi. Každých 14 dní jsme pravidelně navštěvovaly domov důchodců, poté denní stacionář. S přibývajícími problémy se zdravím jsme i s canisterapií skončily.

 

O Alence

Alenka je můj vysněný pejsek nejen co se týče exteriéru, ale i co se týče agility. Chtěla jsem nějakého “rychlého a nadšeného psa”, protože Majda nepatřila zrovna mezi ty nejrychlejší a ani nejnadšenější. Můj sen se splnil s koupí Alenkya já měla doma šílenou, ztřeštěnou a rychlou beardedku. Bohužel spolu s rychlostí přišlo i shazování tyček, kousání do paničky, skákání zón… a my to neuměly nijak vyřešit. Kousání do paničky se vyřešilo v celku brzy. Olinka Edrová mi řekla ať jí jednoduše za odměnu dávám jako hračku staré tričko na potahání :-)  Se shazováním jsme se potýkaly celou závodní kariéru, ikdyž k jejímu konci už byla Alenka i o něco úspěšnější než na začátku (mívala běžně 40 tr.b. za shozené laťky…). Dokázala vyhrát spoustu zkoušek LA1 i jumpingů. Asi ve 4 letech začala Alenka poprvé kulhat. Nejprve to vypadalo, že má problémy se svaly a úpony. Ale nakonec nám vyšetření v Brně na klinice Jaggy ukázalo, že má Alenka těžkou artrózu. Tím byla v jejích 5ti letech předčasně ukončena její agility kariéra.

Nevím, jestli ještě někdy v životě najdu beardetku se stejným drivem a láskou k agility jako má právě Alenka. Pro mě zůstává Alenka stále jako agiliťácký ideál, i přesto, kolik chyb byla schopná v parkuru nasekat. Dnes vím, že bych se s tím potýkala úplně jinak, a že chyby byly mými chybami a nebo byly způsobeny jejími  zdravotními problémy (v té doby ještě skrytými).nadšeného psa”, protože Majda nepatřila zrovna mezi ty nejrychlejší a ani nejnadšenější. Můj sen se splnil s koupí Alenkya já měla doma šílenou, ztřeštěnou a rychlou beardedku. Bohužel spolu s rychlostí přišlo i shazování tyček, kousání do paničky, skákání zón… a my to neuměly nijak vyřešit. Kousání do paničky se vyřešilo v celku brzy. Olinka Edrová mi řekla ať jí jednoduše za odměnu dávám jako hračku staré tričko na potahání 🙂 Se shazováním jsme se potýkaly celou závodní kariéru, ikdyž k jejímu konci už byla Alenka i o něco úspěšnější než na začátku (mívala běžně 40 tr.b. za shozené laťky…). Dokázala vyhrát spoustu zkoušek LA1 i jumpingů. Asi ve 4 letech začala Alenka poprvé kulhat. Nejprve to vypadalo, že má problémy se svaly a úpony. Ale nakonec nám vyšetření v Brně na klinice Jaggy ukázalo, že má Alenka těžkou artrózu. Tím byla v jejích 5ti letech předčasně ukončena její agility kariéra.

S Alenkou jsme se nevěnovaly jenom agility, ale také se nám podařilo splnit pár zkoušek poslušnosti a docela úspěšně. Pokusily jsme se i o složení zkoušky ZPU1. Alenka se naučila za poměrně krátký čas vykonat stopu dle řádu ZPU1. Nikdy bych nevěřila, že v ní probudím takový zájem o stopování. Bohužel během zkoušky (části stopy) neznámý člověk stojící opodál naneštěstí vypálil světlici, která udělala nepříjemný zvuk, Alenku naprosto rozhodil a nebyla schopna pokračovat dále (strašně se bojí petard, bouřky, střelby atp.). V poslušnosti Alenčin zdravotní stav zase nedovoloval plynulé překonání překážky a áčka, za což nám bylo strženo téměř celých 20 bodů a zkoušku se nám tudíž nepovedlo splnit.

V roce 2012, chvíli po Novém roce, se nám Alenka začala úplně ztrácet. Nejen že zhubla, ale nemohla se vůbec zvednout, nechtěla ani moc jíst, pořád jen spala… Jak já říkám, že znamení toho, že je v pořádku je, že se venku válí, dokáže udělat otočku a štěká. Tohle pro ni bylo nemožné. Objely jsme spoustu vyšetření. Nic moc jsme nezjistily, ale jediné, co Alence pomohlo byly kortikoidy, Prednison 20mg. Ty brala do září 2012. Pak ji skolila záhadná nemoc (jed, infekce??), ze které se Alenka dostala, ale naše Majdička už ne… Všechny léky se vysadily, zahájila se léčba “nemoci” a dělaly se krevní testy. Z testů se zjistila mimo jiné hypofunkce štítné žlázy a tak Alenka 3. 10. 2012 začala brát léky na štítnou žlázu, Euthyrox 150. Teď nezbývá než čekat, jak léky zaberou…

Alenka je to nejztřeštěnější zvířátko, které znám. Je uštěkaná, zlobivá, divoká, akční… Ikdyž sotva chodí, pořád vidím ty ďáblíky v jejich očích. Doma je miloučká, klidná a umí být neskutečně něžná. Prostě ideální holka s ideální beardetí povahou! Jen další takové holčičky… jen zdravé…   

Napsat komentář

Required fields are marked *.